A srdce mi buší

23. ledna 2010 v 12:04 | Nicole |  Má spisovna
Nebaví mě neustále nás skrývat. Nebaví mě polibky na dálku. Úplně si mě pobláznil. Pokaždé znovu a naposled. To naše tajemství mě sužuje, dohání mě to k šílenství.

Začalo to tenkrát, kdy jsem ho svým pohledem naprosto okouzlila. Upoutala jsem jeho pozornost. Neustále si mě prohlížel. Myslel na mě celý večer, den. Nemohl mě dostat z hlavy. Pořád si vybavoval ty zasněné oči, rozpuštěné vlasy, které mi propůjčovali podivuhodnou malebnost. Takhle to kouzelně začínalo.

Po nějaké době ubližování, neštěstí, pláče. Době? Tahle etapa je jako kolotoč, neustále dokola se opakuje. Jednou jsme šťastni a milující, po druhé se nenávidíme. Ale pořád ta tajuplná atmosféra nás obklopuje.

I teď je pro mě těžké vyvodit nějaký závěr. Rozhodnutí. Protože oba jsme váhaví a nestálí. Jsme jako kříšťály, co člověk vidí, ty, co jsou jednu chvíli čiré a jednu chvíli zamlžené. Ale pamatuj srdce mi stále buší i pro tebe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama