Únor 2009

Cori

28. února 2009 v 8:48 | Nicole |  SG

Kariéra

21. února 2009 v 21:02 | Nicole |  Citáty
Pro kariéru není třeba ani tolik inteligence jako zchytralost.


Svět se nezastaví..

21. února 2009 v 10:41 | Nicole |  Žblebty
Aloha

jsem více než vycuclá z poskakování kolem školy a vysokých škol. Jsem více než zklamaná z mých výsledků. Nemyslím, tím nic konkrétního. Spíše tak obrazně. Svět se zřejmě kvůli tomu nezastaví.
Tablo. Je to za náma. Focení bylo pohodové. Však výsledky některých fotek nejsou dostatečně kvalitní. Musím pouvážit zda mou fotku ukážu Vám. Jelikož nejsem typ který by se rád vystavoval na svém blogu. Kritiku nesu těžce!:D
Povšimla jsem si, že jsem v posledních dnech víc než kritická, ale ne k sobě, ale k ostatním. Vždycky jsem byla kritik. Jsem upřmíný člověk a řeknu názor kdekoliv, kdykoliv a často nemyslím na následky. Ano i já chybuji. Ale taková jsem já. Všímám si, že lidé kolem mou kritiku (radu) nesou těžce. Spíše ji nechcou přijmout. Jsou tak vztahovační, když se jim něco řekne. Přitom já to myslím dobře i s tím mým přísným tónem. Vystihuje to citát: Udílet rady je vždy chybou, ale dáš-li dobrou radu, nebude ti nikdy odpuštěno. Vyslovil to jeden pro mě významný pán - Oscar Wilde.
Musím se pochlubit nemyslím na něj. Všechno to po té dlouhé době odeznívá. Každá jeho podpásovka mě stále více utvrďuje v tom, co jsem si celou dobu vsugerovávala. Těším se až budu moci s klidem vyslovit: VYHRÁLA JSEM. Ale těmhle slovům dáme ještě pár dní čas.
Začaly mi jarní prázdniny. Konečně pár dní volna. Čas pro mě a pro...jo pro školu!
Jdu odpočívat, venku je zimní počasí. Neustále sněží, zima neustává a mě zebou nožičky.

Příjemný víkend přeji.

Savanna

18. února 2009 v 18:02 | Nicole |  SG

Kdyby věděli...

17. února 2009 v 21:39 | Nicole |  Citáty
Kdyby ti, co o mně špatně mluví, věděli, co si o nich myslím, pomluvili by mě ještě více.


Záchranný pás odepínám

14. února 2009 v 14:15 | Nicole |  Žblebty
Hola hou..

Všimli jste si jak je život povrchní? Pouze nucený usměv na tváři mi zůstává.
Škola, můj poslední rok a mě připadá, že se všichni doté doby sežerem. Jelikož nevím, čím to je možná, že maturita sviňská se bliží, ale všichni jsme na sebe strašně nepříjemní. Hádky kvůli všemu a ničemu.
Aspoň doma se to trochu uklidnilo. Zřejmě jenom na chvíli, ale jsem vděčná za tento klid a pohodu.
Osobní život? Ten princ, který mě přitahoval jeho pohledy, doteky, úsměvy...mě dnes pouze odpuzuje. Že bych vyhrála konečně svůj vnitřní boj? Chtěla jsem, aby zůstal aspoň jako "pouhý" přítel. Ale tohle zřejmě byl velice naivní nápad. Pokoušela jsem se s ním vycházet v dobré míře, ale on, jako ještiný chlap mi dělá pouhé naschvály. Už mě jeho jedovaté řeči nedostávají na kolena, tak jako dřív. Usmívám se pouze ubohosti jeho nepromyšlených tahů.
Lidé kolem mě se mění. Nebo to já jsem jiná? Zase jsem po dlouhé době otevřela oči a podívala se na svět přímým pohledem a chtěla jsem je rychle znovu zavřít. Jelikož jsem kolem sebe uviděla jen to zlé..povrchnost, špínu, naivitu, vztahovačnost, panovačnost, ješitnost, nevyspitatelnost a nechutné orgie laciných lidí. Je mi z toho zle, ale víte, co nejhorší? Když si uvědomíte, že do tohodle světa špíny taky patříte. Všechno je špatně. Nedokážu si to vysvětlit.
Nicole


Sebevražda

10. února 2009 v 10:02 | Nicole |  Citáty
Lidé si pořád myslí, že k sebevraždě má člověk důvod. Ale je docela dobře možné,že k ní má důvody dva.

Emi

9. února 2009 v 9:02 | Nicole |  SG

Pojistky..a ještě k tomu vyhozené..

8. února 2009 v 23:05 | Nicole |  Žblebty
To se může stát jenom mě.

Před chvíli jsem šla okouknout ledničku, co bych zítra mohla vyloupit na sváču do školičky. Tlemím do ledničky, jak bacil do lékárny. Po chvíli bezvýznamného tlemení se rozhodnu rozsvítit a prošmejdit to tam celé. Jenom jsem šáhla na to "zapínatko světel" celý byt udělal blik blik a poté tma. Podařilo se mi vyhodit pojistky. Stála jsem v kuchyni, jak opařená. Na proti mě svíčka, naštěstí. Já samotinká doma. Co budu dělat? Och ano hovoří zde přebarvená blondýna na brunetu:D Má záchrana. Má matka. Zavolám. Jasněěě..a jak? Když nemáš credit. Naštěstí mi můj mobil dovolil zavolat a všechno dobře dopadlo. I když jsem se strachy málem rozbrečela. Jo jsem strašnej strašpytel..
Týden zase za námi.
Stihla jsem si podat pár přihlášek na vysoké školy. Zúčastnila jsem se Národních srovnávacích zkoušek. Musím říct, že z toho mám takové smíšené pocity. Co se dá dělat. Mám ještě dva pokusy.
A "on"? Nic. Bohužel? Bohudík? Kdo ví...
Nicole

Čeho je moc, toho je příliš..

2. února 2009 v 20:55 | Nicole |  Žblebty
Brej večír,

je to tak zvláštní, nedávno jsem se rozhodovala na jakou SŠ se hlásit. Čtyři roky uběhly jako voda. A já mám tolik vzpomínek. A teď to budu muset zase jednou opustit a začít něco od začátku. Není to tak lehké, jak si všichni myslí. Každý den trávím hodiny na internetu a ne už jenom pro zábavu, ale sháním všude možně informace o různých VŠ. Jak já si nevěřím.
Maturita u mě už nění pouhým slovem, ale noční můrou. Obavy z neúspěchu. V případě neúspěchu bych už na nějakou VŠ mohla zapomenout.
Nějak to na mě doléhá. Navíc v sobotu se mi blíží Národní srovnávací zkoušky. Možná je to tím, že je toho moc a všechny závěrečné termíny se blíží rychlostí světla.
Snad něco pozitivnějšího. V pátek jsem se vůbec nebavila BeSHITka byla pro mě jenom SHIT. Možná moc divných lidí najednou. Možná prostředí. Možná to bylo mnou. Och to bylo o hodně pozitivní, když jsi to zpětně čtu.
Sobota ( teď se budu snažit být trochu "juchů" ). Och ta sobota. Den, který jsem si víc než užila. Bylo fanfárově. A to i když to byl poslední koncert těch karvinských Rhizom. Večer již byla značná míra alkoholu v krvi, tak chvílema to bylo velice nostalgické, smutné, plačtivé. Však po zapnutí CD Wanastovek začala pravá jízda a to až do půl 6 rána.
Měla jsem doprovod domů. Byl to "on". Zase. Ale s čistým svědomím mohu říci, že jsem se držela. Jen ta nehezká hádka mě dostala na kolena. Že prej mám svoji hlavu a nemám poslouchat, co mi říkají ostatní. Och drahý však si zapomněl, že já mám taky oči. A do toho, co vidím, mi nikdo nekecá.
Jsem značně unavená a pytle pod očima již zítra nezakryju.
Přeji dobrou noc Nicole


Shaine

2. února 2009 v 18:03 | Nicole |  SG